Pro Hollywood byla 80. léta ve znamení nástupu domácího videa, což zásadně ovlivnilo tvorbu ve smyslu nárůstu produkce. Video trh musel být nasycen a pro filmaře to znamenalo novou příležitost. K filmové tvorbě se dostali i okrajoví tvůrci. Díky takto příznivým podmínkám začaly natáčet i filmařky jako Amy Heckerling, Mira Nair, Susan Seidelman a také především Kathryn Bigelow.
Celovečerním debutem Kathryn Bigelow se stal snímek Nemilovaná, který byl uveden v roce 1982. Daleko signifikantnější pro režisérčinu tvorbu je však její v pořadí třetí film Modrá ocel z konce 80. let s Jamie Lee Curtis v hlavní roli. V mnoha ohledech nedokonalé Modré oceli (obzvláště scénář poněkud pokulhává) se objevují pro budoucí autorčinu tvorbu důležité prvky, jako silná ženská hrdinka, modifikace typického mužského žánru a precizní vedení postav.
Svou náklonost k akčním žánrovkám předvedla Bigelow v koprodukčním snímku Bod zlomu, který natočila na počátku 90. let. Keannu Reeves a Patrick Swayze v hlavních rolích, adrenalin a dynamicky gradující zápletka "double-agenta" infiltrujícího se do komunity surfařů učinily z Bodu zlom obrovský akční hit.
V roce 1995 Bigelow adaptovala scénář Jamese Camerona a Jaye Cockse ve snímku s výraznými sci-fi prvky Zvláštní dny. Film se odehrává v tehdy blízké budoucnosti roku 1999 a drsnou detektivní zápletku Bigelow kombinuje s unikátně pojatou atmosférou odcizeného přetechnizovaného světa na sklonku milénia. Film Zvláštní dny patří v rámci autorčiny tvorby k nejkontroverznějším dílům vzhledem k jeho neotřelému pojetí a opravdu tíživé atmosféře.
Po několikaleté přestávce Bigelow natočila další detektivní thriller Váha vody, s ústřední ženskou postavou. Jean (Catherine McCormack) odhaluje nepříjemné skutečnosti o svém muži Thomasovi během plavby na jachtě, přičemž toto vztahové drama je prostříháváno s příběhem vražd, které se odehrály před 100 lety. Dvě odlišně pojaté dějové (zdánlivě paralelní) linie vytváří neuspořádaný a poněkud rušivý dojem. Za roli Thomase byl Sean Penn nominován na Oscara. Film Váha vody byl přijat vlažně diváky i filmovými kritiky.
Také následující snímek z roku 2002 K-19: Stroj na smrt se poněkud neoprávněně dočkal rozporuplných reakcí. Vlažné tempo politického dramatu inspirovaného skutečnými událostmi se odehrává na konci 60. let na palubě nechvalně proslulé sovětské ponorky K-19, kde se střetávají dva rivalové. Chlad severoatlantických vod, hrozba ničivého konfliktu, strojený ruský přízvuk Harrisona Forda a Liama Neesona a téma na hraně politické korektnosti má nejblíže filmu 30 minut po půlnoci.
V roce 2008 natočila Kathryn Bigelow zatím svůj nejvíce oceňovaný film Smrt čeká všude. Neobyčejný snímek situovaný do Iráku zaujal především svou roztříštěnou strukturou a neotřelým pojetím. Očekávaný propracovaný a patetický příběh ve filmu zcela chybí, známí herci se zde pouze míhají. Distanc od klasického příběhu a odpsychologizované postavy dávají vyniknout snaze o realistické zachycení práce pyrotechniků se vším stresem a nebezpečím, které obnáší. Kathryn Bigelow získala za režii filmu Smrt čeká všude Oscara. Snímek se stal podle Americké filmové a televizní akademie také nejlepším filmem roku 2008.
Zatím poslední film Kathryn Bigelow, provokativní 30 minut po půlnoci, je procesní drama odhalující komplikovanou práci při dopadení nejhledanějšího muže planety (více v recenzi), dokazuje, že je Kathryn Bigelow v současné době jednou z nejvýznamnějších žen – autorek.
Michala Benešovská
